Karate

Úloha karate je v dnešní době velmi mnohostranná, vyučuje se široce na soukromých školách a např. v Japonsku je součástí tréninkového programu pro policisty a členy ozbrojených sil. Zápasníci nosí kimono určené na karate (obvykle bílé).

Historie

O všech asijských bojových uměních by šlo říct, že jsou úzce svázaná s východními filosofiemi, zejména Buddhismem. Z Indie se pomalu šířilo po celé Asii a silně ovlivnilo filosofické myšlení západního světa. Indie byla založena na kastovním systému a každá kasta měla své povinnosti i privilegia. Patřilo sem i studium bojových technik.

Bódhidharma byl vycvičen v umění boje holým a rukama (Vajramušti). Po několika letech Bódhidharma došel do Činy, kde začal vyučovat své pojetí Buddhismu a aby jeho žáci lépe zvládali náročné meditační techniky, vytvořil pro ně program cvičení pro zvyšování fyzické kondice založený na umění boje holýma rukama. Krátce po Bódhidharmově smrti došlo k napadení chrámu a mniši se museli bránit, k čemuž jim skvěle pomohl výcvik od jejich mistra. Klášter se úspěšně ubránil a od té doby se toto bojové umění začalo dále rozvíjet…

Moderní období

V Okinawe vznikl vlastní druh neozbrojeného boje, jehož impuls byl dán z toho důvodu, že tamní vládce zakázal prostému lidu nosit a používat jakékoliv zbraně. Ale vzhledem k častým útokům banditů, byli nuceni obyvatelé přijít s alternativním řešením, a to byl boj s holýma rukama. Tuto techniku nazvali Te (ruka). Toto bojové umění bylo původně nazýváno jako „čínská ruka“. Až moderní mistr Gičin Funakoši změnil znaky tak, že v překladu doslovně znamenány „prázdná ruka“.

Karate bylo poprvé předvedeno japonské veřejnosti v roce 1922, kdy byl Funakoši pozván, aby předvedl tradiční bojové umění. Jeho exhibice zapůsobila a začaly se hrnout žádosti u vyučení tohoto unikátního bojového umění.