Kendo
Trénink Kendo provází bojovníka celý život, jeho doslovný překlad zní „cesta meče“. Bojový sport Kendo se zrodil v Japonsku a díky dlouholetému vývoji se k myšlence a tématu samotného boje přidalo téma duchovna. Kendo s sebou přináší možnost bojovat nejen se soupeřem, ale i se sebou samým, tedy eliminovat či odstranit špatné vlastnosti i návyky.
Vývoj bojovníka a souvislost se zápasem lze rozdělit na tři části:
- Cesta meče – správné načasování seku i jeho provedená technika
- Cesta těla – vzdálenost mezi zápasníky, držení těla i meče
- Cesta mysli – duchovní vývoj bojovníka
Cesta vzdělání
Kendo představuje dlouhou, v podstatě celoživotní cestu bojovníka a jeho vzdělání, což vede k úplnému poznání své osobnosti. Základní myšlenka bojového umění Kendo vychází z tzv. „reiho“ = etiketa. Bojovník tedy respektuje svého soupeře a sám buduje svou důstojnost.
Princip kendó
Kendó lze cvičit dvěma způsoby. První z nich je šinaj kendó, které bojovníci cvičí v plném kontaktu, za pomoci bambusového meče šinaje. Při šinaj kendo jsou zápasníci oděni do kimona a mají na sobě ochranou výstroj. Šinaj kendó patří mezi rozšířenější formu cvičení bojovníků kendó. Za druhý způsob cvičení se považuje kendó kata, během kterého bojovníci nacvičují naplánované sestavy pohybů. K němu pak bojovníci kendó využívají pravých nebo dřevěných mečů.
Po pilném nacvičování přichází zápasy. Bojovníci se v kendó utkávají v takzvaných šiai.
Co na sebe?
Zápasníci Kendo na sobě pravidelně pracují, trénují a vyvíjí svou mysl. Na sobě nosí speciální kimona na Kendo a brnění (zvané „bogu“), přičemž bojují s bambusovým mečem, který lze v případě nouze nahradit dřevěným.
Při samotném zápasu je důležitý postoj, správné držení těla a uvolněná mysl. Ta přináší bojovníkovi nejen klid při zápasu, ale i rozvoj vnímání, který je pro kendo tolik důležitý.